Přestavba bikrosu na lehokolo

Autor: Láďa Bláha (ladislav.blaha(())lehokolo.com), Téma: Galerie strojů a lidí, Zdroj: vlastní
Vydáno dne 27. 09. 2004 (27848 přečtení)




Popis stavby mého prvního lehokola

swb-frankenstein-blaha.jpg
takhle frankenstein vypadal záhy po dokončení

swb-frankenstein-albrecht.jpg
takhle si ho upravil jeho nový majitel pan Albrecht

První setkání s lehokoly
Lehokola pro mne byla zcela neznámým slovem až do února 2001, kdy vyšel v Cykloturistice první díl seriálu „Kola zvaná ležatá“. Lehokola mne uchvátila. Sedl jsem k internetu a hledal informace.
Pan Nakládal
České zdroje mne přivedly na www.lehociped.cz, kde jsem od jejího provozovatele zjistil pouze, že jakýsi pan Nakládal z Brna vyráběl lehokola, ale dnes už je ve věku, kdy stavby lehokol zanechal. Pokusil jsem se tedy najít něco v angličtině podle slovníčku v téže Cykloturistice, který uváděl další pro mne zbrusu nové slovo: recumbent. A vyhledávač na mne vychrlil množství stránek, které se ostře dělily na dvě kategorie.
Superstroje versus nadšenci
V té první byla nádherná, vynikajícími komponenty osazená lehokola opatřená krásným lakem. Byla a jsou ovšem vysoko nad mé možnosti díky neskutečně vysokým cenám. Lehokolo v Evropě začíná na cca 1500 markách, ale standard je něco okolo 3000 a v USA jde o minimálně cca 650 a standardně asi 2000 dolarů. To pochopitelně obrátilo moji pozornost o to prudčeji k druhé skupině lehokolových stránek z vyhledávače. Na obrázcích na druhé skupině webových stránek s lehokoly byly roztodivné stroje často podivných tvarů a se šílenými mixy komponent. Vysoká cena lehokol a také asi jejich špatná dostupnost na trhu totiž nese jako svou kladnou stranu mince obrovské množství domácích stavitelů. A tito stavitelé se rádi pochlubí svými díly prostřednictvím webových stránek. Stahoval jsem další a další obrázky a začal ve mně pomalu klíčit plán zkusit si postavit lehokolo. Ne všechny stroje totiž vypadaly podivně, spousta z nich mohla směle konkurovat svým nablýskaným příbuzným z webů výrobců. Ke každé kategorii lehokol, krátká (SWB Short Wheel Base), dlouhá (LWB Long Wheel Base), kompakty (CLWB Compact Long Wheel Base) nebo nízká (LowRacer tj. nízké lehokolo pro závodění) lze najít na stránkách domácích výrobců (homebuilders) velmi dobrá kola včetně nákresů a někdy i plánů na výrobu. Stránky jednotlivých projektů jsou velmi často opatřeny i deníky ze stavby a prvních jízd.
Jak moc nesvařovat
Hledal jsem co nejjednodušší způsob, jak si postavit svoje vlastní lehokolo. Z obrázků jsem se přikláněl k SWB designu lehokola, a tak jsem v záplavě nejrůznějších plánů vybíral tahle krátká a studoval úhly a postupy, až jsem narazil na geniálně jednoduchý způsob, jak si to zkusit bez spasovávání jednotlivých trubek a velkého množství svarů a tedy nutnosti platit vysokou sumu za svaření od kvalifikovaného odborníka. Velké množství projektů lehokol je založeno na konverzi bikrosového kola. Umožňuje to vyhnout se pochybnostem o bezpečnosti kola připojením předsunutého šlapání k ověřenému rámu. Hlavní zatížení od sedícího jezdce nese původní nezměněný bikros.
Konstrukce rámu a vedení řetězu
K rámu bikrosu se vpředu přivaří část rámu silničního kola. Po vyzkoušení této varianty ji musím zodpovědně nedoporučit. Sedlová trubka silničního kola je příliš měkká a jednak při každém šlápnutí je vidět zhruba 0,5 cm průhybu a jednak se po asi půl roce celá ohnula směrem dolů. Takže lépe je vyříznout ze starého kola jen šlapání a použít obyč železnou trubku aspoň 50x1,5mm koupenou v nejbližší Feroně. Bikrosová kola jsou stavěna jako velmi živě reagující na řízení, a proto je pro lepší ovladatelnost a klidnější řízení vhodné rám bikrosu otočit vzhůru nohama. Dosáhne se tím méně strmého úhlu hlavové trubky a tedy i příhodnějšího sklonu přední vidlice. U svého kola jsem tento postup bohužel nepoužil, našel jsem jej až poté, co kolo bylo dávno hotovo. Je užitečné si dobře naplánovat úhel přední stavby, aby pokud možno zůstal řetěz na tahové straně zcela volně rovně bez nutnosti použít kladku a umožnil použít pouze trubkové vedení řetězu obvyklé u evropských lehokol. Při správné konstrukci lehokola plastová trubka na tahové straně pouze leží na řetězu vlastní vahou a chrání nohavice jezdce před umazáním od řetězu. Řetěz tedy (přestože přenáší celou sílu uvádějící kolo s jezdcem do pohybu) trubku neprořezává o žádnou hranu a pouze jí volně probíhá. Spodní trubka sice řetězu určuje dráhu a převádí jej vrchem přes přední vidlici, ale řetěz jí pouze probíhá a nepřenáší už žádnou velkou sílu. Pokud konstrukce neumožňuje ponechat řetěz na tahové straně rovný, je třeba vhodně umístit kladku. Kladek je třeba volit co nejmenší množství, neboť se snadno mohou stát slabým místem kola. Většina domácích stavitelů (ale i mnoho sériových výrobců lehokol) používá jako kladky koleček pro skateboard nebo inline brusle s vyfrézovanou drážkou (nejméně náročný postup je např. vyfrézovat ji pomocí pilníku a elektrické vrtačky).
Řídítka
Při troše štěstí a nenáročnosti lze použít původní řídítka, pouze otočená vzhůru nohama. Vznikne tím spodní řízení. Není to ovšem díky zcela opačným úhlům bikrosových řídítek nijak ergonomické řízení. Z tohoto důvodu a z jakési obecné sympatie jsem se rozhodl pro stavbu kola s horním řízením. Rozdělil jsem proto klasický představec pro horské kolo pasující do přední vidlice na dva kusy a pomocí objímky původně upevňující řídítka jsem pahýl představce nastavil duralovou trubkou. Do její vrchní strany je upnut původní bikrosový představec držící další kus duralové trubky sloužící jako řídítka. Řídítka lehokola slouží pouze pro řízení, neleží na nich zádná váha jezdce, a je tedy možné na ně použít i běžně dostupné trubky.
Sedačka
Nejjednodušší sedačky doma stavěných lehokol jsou většinou tvořeny dvěma kusy překližky polepenými molitanem. Ta moje se od nich moc neliší. Jedná se o hliníkový plech trhacími dutými nýty přinýtovaný na duralový obdélníkový nosník ohnutý přes trn. Celek je polepen dvěma vrstvami karimatky a s pomocí původní sedlovky a jednoduché plechové objímky přišroubován k rámu.
Pocity z jízdy
Velmi nezvyklé je zpočátku „autobusové řízení“, kdy nohy stále míří kamsi rovně a přední kolo zatáčí někde pod nimi. Chvilku jsem se to musel učit. Kupodivu i při pevné nijak neodpružené sedačce je jízda velmi pohodlná. Ale hlavně je ježdění na lehokole zábava. Člověk si musí zvyknout na obrovskou pozornost, kterou budí. Najednou na vás mává a směje se spoustu úplně cizích lidí.

Přidávám text emailu do konference který jsem psal těsně po.dokončení.

Můj první lehociped
Absolvoval jsem několik jízd na Frankensteinu a je to dobré, chce to spoustu změn a pochopitelně hlavně uplně jiné kolo a osazení. Budu na něm teď jezdit do práce, to je asi 15km tam a 15 zpět po Praze nastěstí jen asi 4 jsou v provozu neboli skrze zácpu. Propletení se zácpou je v relaxované pozici s báječným rozhledem vynikajicí zážitek.Pro seriozní ježdění má kolo příliš malý rozsah rychlosti, nejrychlejší převod je asi jako skládačce.
Do kopce je to opravdu nečekaná dřina, snad se to tréninkem zlepší, dost by pomohly nášlapy, ale ty jsou pro tuhle cenovou kategogii bohužel tabu. Možná zkusím něco na způsob Power Straps, které tak chválí Kent. Řízeni je dost živé, škoda, že ke speciálu RCN for homebuilders Laid Back jsem se dostal až po svaření, prté tip otočit rám bmx vzhůru nohama pro klidnější a stabilnější řízení bych určitě použil.
Čili Frankenstein je asi celkem hotov a kromě drobných změn a případně nějakého levného laku na něm asi nemá cenu dále co měnit. Každé vylepšení komponent je tak drahé, že je lepší ho udržovat v chodu a postavit si úplně nové kolo.
Pro zajímavost stavba vyšla na (bez cest):
350,- dětský bikros, štestí bylo, že měl náby z favorita a pětikolo s favorití přehazovačkou
65,- nové misky a věnečky, ztratil jsem totiž při rozebíráni bikrosu nějaké kuličky
100,- za svařeni COčkem (za vlak, svářeči se mi zaplatit nepodařilo)
150,- dvě kladky, koupil jsem je úplně náhodou v Plzni v servisu inline bruslí, jsou to na skateboard mizerná česká kolečka, leč byla levná, cena je za dvě včetně osiček a ložisek pro inliny, které do nich pasují, kolečka samotná stála 10,- jedno, tedy nikoli 1200,- sada čtyř bez ložisek jako v pražských skateshopech
50,- vysoustružení drážek do koleček, nejdřív jsem to zkusil s prachbídným výsledkem sám v ruce na vrtačce, ale opravdu to stálo za houby
100,- AL trubky pro nová řídítka
20,- starý představec nalezený na půdě cyklobazaru, prté bikros měl samozřejmě jakousi raritní vidlici pro představec s průměrem 21,7 místo obvyklých 22,6. Představec jsem přeřizl a spodek je normálně upnut ve vidlici pro uchycení vysoké trubky řídítek a zbylý vršek je objímka pro stažení této trubky dole, nahoře je do trubky zasazen původní představec z bikrosu a v něm rovná kolmá trubka jako vlastní řídítka
50,- úprava darovaného pětikola, vyhození praporků, aby se točilo na obě strany, pro budouci mezipřevod do rychla, nevím, jestli ho nakonec vůbec zprovozním, už teď to má do kopce moc tvrdé převody
240,- AL plech a profil na sedačku, profil je ve svěráku ohnut a na něj trhacími nýty připevněn plech, takováhle sedačka je nic moc, ma neergonomický tvar, ale už tak asi zůstane, lepší až pro nové kolo
260,- jediný skutečně kvalitní komponent na kole - zrcátka
109,- nové páčky k brzdám, bikros měl nějaké z motorky, asi me čekají ještě špalíky, brzdí mi to teď mizerně
70,- bowdeny a brzdová lanka
TOTAL 1564,-

Kromě výše uvedeného jsem použil ještě ve šrotu nalezený rám favorita, kousek železa plocháče, starou karimatku a něco šroubů z domácích zdrojů.
Tohle lehokolo je možné postavit za nepatrně vyšších nákladů i čistě manažerským způsobem, ale na druhou stranu, kdo si kolo ze šrotu nepostaví, nebude na něm umět ani jezdit. Majitel levného lehokola musí slyšet, co se v kole děje dřív, než mu něco upadne a zasáhnout včas, je to jako se starým autem.
Lehociped mě baví, projekt splnil cíl levně zkusit jaké to je a naučit se o nich (o lehokolech) něco víc. Půjdu do skutečného kola, zatím z finančních důvodů opět samostatně postaveného. Možná se můj názor změni, až zkusím česká lehokola.

Hlavu vzhůru Láďa

Frankenstein


frankenstein-1-dily.jpg frankenstein-2-po-dokonceni.jpg frankenstein-3-lada-z-boku.jpg frankenstein-4-lada-celem.jpg
frankenstein-5-klara.jpg frankenstein-6-ohnuty.jpg frankenstein-7-albrecht-spodni-rizeni.jpg frankenstein-8-albrecht.jpg

Created by IrfanView