CycleVision 2004
Autor: Láďa Bláha (ladislav.blaha(())lehokolo.com), Téma: Akce, Zdroj: vlastní
Vydáno dne 13. 12. 2004 (6217 přečtení)
Ohlédnutí za touto sezonou tentokrát holandský lehokolový svátek CycleVision
Jedná se o největší holandské nebo spíš evropské závody HPV (human powered vehicles - většinou lehokol) strojů.
Pořádané jsou každoročně o víkendu na začátku června a ve výsledku je to spíše festival než pouhé závody. Koná se na okruhu pro závody automobilů v areálu letiště u města Lelystadt. Součástí je velký testparkur s lehokoly všech holandských a i mnoha dalších evropských výrobců a výstava (pojatá velmi uvolněně jak je u Holaďanů zvykem - tenhle národ narozdíl od Němců věci moc neřeší - na některých stáncích to vypadá spíše jako výprodej zbytků). Našinec by čekal na takovéto události taky nějaký společenský večer a kapelky, ale to nám buď uniklo nebo (a to se mi zdá pravděpodobnější) to je jediné co tam opravdu nenajdete.
Pokud byste se chtěli podívat příští rok, podrobnosti najdete na http://www.ligfiets.net/cyclevision/.
Trochu problém je areál najít. My jsme a Azubem byli letos vystavovat a přijeli jsme na místo kolem druhé hodiny v noci a přestože jsme nakonec nějakou náhodou přijeli až přesně k hlavnímu vchodu (brána v drátěném plotě uprostřed luk) nenašli jsme jedinou známku toho že jsem na místě, směrovky, cedule nic. Že to je ono jsme usoudili podle dvou zaparkovaných obytných aut s lehokoly respektive velomobily na nosičích. Podle pořadatelů se značení dělá až v sobotu ráno, když začne jezdit z města kyvadlovka. Vůbec celý podnik má uvolněnou atmosféru stylu: Všichni to přece vědí, tak co?
Závody byly další ranou mému cyklistickému světu jak jsem jej kdysi znal. SPEZI mi jej před lety z uniformní diamond frame šedi vybarvila do duhova a CycleVision přidal vědomí počtu a pocit rychlosti. Když vidíte kroužit po oválu kolo rychlostí, za níž by se nestydělo pomalu ani auto a ono těch kol je padesát a soutěží mezi sebou, tak to je fakt síla.
Na fotkách najdete výběr nejsilnějších dojmů.
Pro mne nejsilnějším z nich bylo svezení se ve šlapacím rolsu. Zkusili jsme si klenot mezi velomobily Flevo Versatile. Má nezávislé zavěšení kol se vzpěrami McPherson, celokrytý řetěz, kompletně zakrytý pohon, spoustu elektroniky a hlavně - jízda v tom je zážitek. Versatilka mi byla veliká, sotva jsem dosáhl na pedály, neměl jsem nášlapy a přesto jsem to na letiišti rozjel na 45 km v hodině. Víc jsem se bál, prté řízení bylo dost citlivé a nerad bych s tím nějakou neuvážeností udělal v zatáčce kotrmelec.
O velomobilech toho na těchto stránkách asi najdete časem více.